Branky: 16. Ma. Pešek (Koňarík), 32. Koňarík, 45. Mi. Pešek - 17. Čouza, 36. Winkler

Žluté karty: 4:3

Rozhodčí: Handšuh - Hájek, Buřič

Úvod zápasu se domácím povedl. Po prvotním oťukávání, přišla akce na levé straně, přihrávka Koňaríka na Martina Peška, který se z pozice obránce ocitl na středu velkého vápna, odkud vystřelil přesně k levé tyčce hostující branky, v 16. minutě se tak domácí dostali do vedení - 1:0. Jenže Ledeničtí s odpovědí neotáleli, hned v 17. minutě poslal střílený centr do sítě Tobiáš Čouza - 1:1. Chvilku na to mohli jít hosté do vedení, ale Sedlec zachránila horní branková konstrukce. V 32. minutě byl faulován domácí Samohejl před pokutovým územím. K přímému kopu se postavil Lukáš Koňarík a střelou na stranu brankáře poslal Sedlec opět do vedení - 2:1. V tuto chvíli byl Sedlec lepší a snažil se kombinovat, ale přišla 36. minuta dlouhý pas do malého vápna, kde se nejlépe zorientoval neobsazený Lukáš Winkler a srovnal stav zápasu - 2:2. V minutě 42. zahrávali domácí rohový kop, hlavička Martina Peška skončila na ruce hostujícího hráče a pískala se penalta. Exekuce se ujal Lukáš Koňarík, který svou střelu poslal vedle pravé tyče. Ještě do poločasu se Sedlečtí přesto vedení dočkali. Přímý kop z levé strany zahrával Milan Pešek, jeho střílený centr na branku domácí hráči přeběhli, tím zmátli brankáře Žurovce a míč tak skončil za jeho zády - 3:2. Tímto stavem se šlo do kabin.

 Druhý poločas domácí ubrali, soustředili se výhradně na defenzivu. Hosté drželi míč a snažili se vývoj utkání otočit ve svůj prospěch. Většina akcí však končil již před pokutovým územím a tak kromě jedné nebezpečné střely a jednoho nepřesného zakončení z malého vápna, nemusel brankář Král zasahovat. Ke konci zápasu přišel větší počet faulů domácích hráčů, ale všechny centrované balony odhlavičkoval dobře hrající stoper Michal Rybáček. V utkání již branka nepadla a tak si domácí připsali cenou a důležitou výhru.

Jaroslav Zíka (kapitán): Ledenice pro nás byla jedna velká neznámá. Jen pamětníci si vzpomněli na poslední klání, ve kterém jsme změřili s borci z Ledenic síly. Karty byly před zápasem rozdány jasně. Propastných 10 příček v tabulce pasovalo ledenické plejery do role jasného favorita. Ani předzápasová rozcvička nenaznačovala, že bychom mohli favorita zaskočit. Náš prořídlý hlouček po očku sledoval natěšené hostující hráče s očekáváním kolotoče, na němž nás ledeničtí povozí. Všechno bylo ale jinak. Hostující kapitán si při úvodním vyhraném losu zvolil stranu a přenechal nám míč. Tím jakoby nechtěně určil ráz prvního poločasu, kdy jsme byli jednoznačně lepším týmem. Umně jsme využívali okýnek, které nám ledenická obrana otevírala. Kreativní Peterka, driblér Koňarík a na hrotu nepolevující bojovník Milan Pešek, které ze stran výborně podporovali Hudec se Samohejlem, si vytvářeli výborné pozice pro střelení branky. A když ještě do hostující obrany vtrhl ofenzivně laděný bek Martin Pešek, bylo o krušné chvilky pro hosty postaráno. Naši aktivitu jsme dokázali přetavit ve tři góly, a to jsme si ještě dovolili využít luxusu v podobě neproměněné penalty. Kaňkou na prvním poločase byly pouze dva obdržené góly po našich nedůslednostech ve vápně. Stejně jako na podzim s prvními mrazíky opadává listí ze stromů, tak opadává z naší hry ve druhém poločase nadšení, entuziasmus a zejména pohyb. I tentokrát jsme ve druhém poločase přenechali hru hostujícímu týmu a soustředili se na úpornou defenzívu. Po prvním poločase tak museli namlsaní domácí fanoušci strpět 45 minut hostující dominance. Navzdory tomu jsme ale vítězství uhájili a urvali tak důležité tři body v záchranářském boji.

Z hostujícího týmu bych chtěl vyzdvihnout desítku, Honzu Fencla, jenž nám celý zápas zle zatápěl a byl neustálým nebezpečím pro naši obranu. Ta si s ním ale s vypětím všech sil poradila. I to mělo za následek první domácí vítězství po neuvěřitelném roce a 14 dnech. Absolutorium si zaslouží celý náš tým. V prvním poločase za fotbalovost a kvalitu, ve druhém poločase za poctivou práci a bojovnost.

Dále bych chtěl pochválit rozhodčího Karla Handšuha, pro kterého to nebyl jednoduchý zápas. Ve dvaceti letech si s ním poradil velmi dobře.