Branky: 57. Šimon (Reitinger)

Žluté karty: 1:1

Rozhodčí: Crkva - Votava, Šíma

Zápas začal dle očekávání, Roudenští drželi míč a svým pohybem dělali hostům problémy. Nicméně velkou brankovou příležitost si vypracovat nedokázali a tak hrozili střelami z větší vzdálenosti, které většinou končili mimo branku, nebo si s nimi bezpečně poradil brankář Kabelka. Sedlec se dostal za celý poločas k zakončení pouze jednou a to střelou Milana Peška, která po teči skončila mimo branku. V prvním poločase se tak skóre utkání nezměnilo.

Zkraje druhého poločasu domácí ještě zvýšili své úsilí a vypracovali si šance, zejména nebráněný hostující útočník na malém vápně a jeho střela, která skončila nad brankou, volala po gólu. Sedlec se v 57. minutě dostal k ojedinělé standardní situaci. Přesně kopnutý centr z kopačky Reitingera uklidil hlavou do sítě Martin Šimon a Sedlec se tak mohl radovat z vedení – 0:1. Ve zbytku zápasu byl na hřišti k vidění stále stejný obrázek, domácí bušili do sedlecké obrany, která v čele s brankářem Kabelkou odolávala. Roudenští dvakrát nastřelili tyčku, ale branku vstřelit nedokázali. Sedlec si tak připsal překvapující vítězství.

Jaroslav Zíka (kapitán): Uf, to byl týden. Nejprve nepochopitelná blamáž s Velešínem a teď naprosto neuvěřitelné tři body z Roudného. To je přesně to, co je na fotbale zajímavé.

Předzápasové karty byly rozdány jasně. Návrat Hudce s Peterkou, základních stavebních kamenů naší sestavy, byl velkou vzpruhou oproti domácí ostudě s Velešínem. Ovšem absence dalších opor Martina Peška, Kocha a Koňaríka mám nevlévala do žil moc optimismu. Museli jsme povolat dva borce z naší pištínské rezervy, a to Šimona a „papito“ Hammera, což se ukázalo jako rozhodující faktor pro výsledek celého utkání. Na střídačce jsme měli pouze matadora Šindeláře.

Ani tipéři nám nebyli až na dívčického Jirku Vondrku nakloněni. Všichni se shodli, že zápas bude jasnou záležitostí domácích.

Roudné na nás vyrukovalo s partou mladíků s věkovým průměrem 20,7 let, kdy jejich nejstarším hráčem byl třiadvacetiletý kapitán Hrouda. My jsme kontrovali zkušeností s věkovým průměrem 36,6 let a několika kmety blížící se už k 50 letům. Tomu odpovídalo i dění na hřišti.

Domácí drželi zejména díky výrazně lepšímu pohybu míč a postupně si vypracovávali náznaky příležitostí. K ohrožení naší branky se dostávali hlavně střelbou ze střední vzdálenosti, která byla ale nepřesná nebo si s ní poradil spolehlivě chytající Kabelka.

Obraz hry se nezměnil ani ve druhém poločase. Bránili jsme se neustálým atakům domácích, kteří byli navíc podporováni i silným větrem. Podařilo se nám z ojedinělé šance dát gól, jenž vstřelil hlavou z trestného kopu Šimon. Zbytek zápasu se nesl v duchu naší urputné defenzívy a ve festivalu zahozených šancí domácích.

Musím smeknout před celým naším týmem, že byl schopen dovést tento zápas k vítězné tečce. Odměnou nám jsou tři body, díky kterým stále živíme naději na záchranu.